Rozhovor s Nataly

Ako ste si asi už všimli, veľmi  ma baví robenie rozhovorov. Dozvedieť sa niečo viac o svojich obľúbených blogeroch, vedieť niečo viac o tom, aký sú. Výber blogerov nie je vážne veľký problém, pretože obľúbených blogov mám väčšiu skupinu. Veľmi ma ale zaujali odpovede Naty z blogu purplepineapple. Samozrejme som vás o ne nechcela ukrátiť, preto sa pohodlne usaďte dámy a páni,začíname!

Kedy si začala s blogovaním ?

1.Tohle je můj druhý blogem a můj první vznikl před rokem podobnou dobou, někdy kolem července. Okolo léta asi stoupá můj psací zájem S blogováním tohoto blogu jsem začala asi před půl rokem. Přesně 21. června. A už teď mi přijde neuvěřitelné, že to je takhle dlouho, protože jsem s ním na začátku neměla záměry na tak dlouho a moc mě jeho trvání těší a doufám, že i mé čtenáře. 

Ako si vlastne prišla na to, že chceš písať blog ?

2. K nápadu mě dovedla kamarádka, která doteď vede blog. Po té co jsem skončila s prvním, jsem si myslela, že už se k tomu nikdy nevrátím. stejně jako ona. Ale když začala blogovat ona po druhé, začalo mi to chybět a nakonec už byla tolik plná nápadů a touhy psát, že jsem se k ní už po druhé přidala a doteď obě blogujeme a podporujeme se tak, že si snad ani lepší podporu neumím představit. Snad jen ve svých čtenářích a laskavých komentářích.

Ako vznikol názov tvojho blogu?

3. Můj název blogu je sám o sobě dost zvláštní. S blogem jsem nezamýšlela dlouhé trvání, a proto jsem si řekla, že na těch pár týdnů s názvem nesejde. Došlo k tomu tak, že ve škole jsme s kamarádkou šíleně obdivovaly ananasy a já sama je strašně zbožňuju a fialová je pro mě strašně uklidňující (A jiná barva tam nešla dát, bylo to obsazené, takže ten název asi není tak šílený) A tak jsem tyhle dvě věci spojila a nějak se dostala k tomu názvu, možná už z úplného zoufalství a vyčerpání názvu. Až teď mi dochází super nápady na název.

Berieš blog ako koníček, alebo povinnosť ?

4. Blog beru rozhodně jako koníček. Je to takové moje odpočinutí a potěšení z toho, že moje psaní někdo čte a někomu se líbí, stejně jako, že se někomu líbí moje outfity. Díky blogu jsem se dost změnila a začala dbát na jiné věci a líp si věci uvědomovat. Takže rozhodně jako koníček- zálibu a rozhodně velkýho kamaráda.

Ako reaguje tvoje okolie ne to, že píšeš o svojom živote ?

5. Moje okolí, no je to složité, z mého okolí ví o mém blogu málokdo. Když už to někdo ví, nevšímá si toho a nebo mě

podporuje. A jelikož se docela málo svěřuju se svými pocity a vším tím, tak ten kdo to čte, mi sám říká, že mě apsoň víc zná. A ten kdo ten blog čte z mého okolí, tak vím, že si zaslouží něco o mně vědět, ale jinak to o mě nikdo moc neví a trošku i doufám, že to tak zůstane i když podpora vycházejících od známých tváří mě vždycky moc potěší.

Máš nejakú najmenej obľúbenú rubriku na svojom blogu?

6. Vlastně mám ráda všechny svoje rubriky, žádnou víc a žádnou míň, ale co se týče přispívání, nejvíc toho dávám do outfitů, což už asi není ani rubrika, protože už to je velká součást blogu, že to spíš patří do domény blogu.
Aké blogy rada čítaš ?

Aké blogy rada čítaš ?

7. Nejraději mám názorové a pocitové blogy z osobního života, které se protínají s deníčky člověka, ale myslím, že na stejné úrovni se hlavně poslední dobou dostávají i fashion blogy na úrovni.

Uvažovala si niekedy o tom, že by si začala točiť videá na Youtube?
8. Upřímně, o YouTube jsem nikdy neuvažovala se spojení se sebou samou i když kamarádka řekla, že to je pro mě jako stvořené, já si to nemyslím. Je to až moc velké publikování, práce, odhodlanosti, času a nápadů a to já upřímně strádám. Obdivuju všechny co dělají s YouTubem profesionálněji a baví mě sledovat jejich tvorbu, ale nehodlám se stát někým, čí tvorba by byla sledována jinak než přes blogem. Nebo aspoň momentálně.

Čo by si odporučila začínajúcim blogerkám?

9. Já sama jsem pořád trochu začínající bloger a mám se co učit, takže bych zatím neměla co radit ostatním blogerům, ale co asi už všichni víte od začátku: Chce to nápady, čas a chuť a hlavně strpení. Vážit si každého komentáře, přečtení a nevnucovat se, no vy víte jaké vnucování mám na mysli. Psát pravidelné a poutavé články a počkat. Věrní čtenáři přijdou, jen jim musíte dát čas si vás najít. A pak vás to bude bavit ještě víc.

Já doufám, že se moc nevykecávám, ještě jednou děkuju za rozhovor, moc mě to potěšilo a těším se, až ho uvidím na tvém blogu. Hezký den a příjemné blogování:))

Natali.